|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudba na kůru chrámu sv. Vavřince v Náchodě
Linhart, Marián ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o chrámové hudbě v kostele sv. Vavřince v Náchodě od 16. století do současnosti. První zmínky o hudbě v děkanském kostele pochází z 1. poloviny 16. století, kdy zde působilo literátské bratrstvo, kterému se věnuje samostatná kapitola. Jako jeho novodobý nástupce může být považován chrámový sbor. Práce také zmiňuje neliturgický hudební provoz v děkanském kostele, na kterém se dnes podílí především různé náchodské sbory. Hlavní cílem práce je zjistit co nejvíce informací o varhanících a sborech při kostele sv. Vavřince v Náchodě. Jsou zde jmenování varhaníci-kantoři od 17. do 19. století. Práce se podrobněji věnuje 20. století, a to především jeho druhé polovině. Hudebníci kůru chrámu sv. Vavřince byli ve 20. století často také neodmyslitelně spojení s hudebním životem města. Někteří z nich vedli Pěvecký sbor Hron, řídili dechové hudby a orchestry, nebo třeba doprovázeli na klavír němé filmy. Ve druhé polovině 20. století někteří z hudebníků museli čelit různým perzekucím tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu může být zajímavá také kapitola o skupině náchodské mládeže, která v roce 1968 začala hrát rytmické liturgické písně. Práce se zabývá také historií varhan kostela sv. Vavřince, jehož samotnou historií a vybavením se zabývá samostatná kapitola. Úvodní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
|
Pěvecké sbory města Jihlavy
SEDLÁKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pěveckých sborů města Jihlavy. Zahrnuje celkem dvě části, první část se zabývá historií sborového zpěvu a hudbou v Jihlavě, jejíž součástí je mistrovský zpěv, jihlavská hudba po třicetileté válce a s nimi související historie města. V druhé časti jsou popsány mezinárodní hudební festivaly MAHLER JIHLAVA, Festival sborového umění a současné pěvecké sbory všech typů, které v Jihlavě veřejně vystupují. Tato část rovněž obsahuje dotazy položené jihlavským sbormistrům, týkající se jejich pěveckých sborů a hudebních festivalů, zvláště pak Festivalu sborového umění, který je jedním z nejvýznamnějších celostátních festivalů a se současnými pěveckými sbory v Jihlavě se v této práci částečně prolíná. Cílem diplomové práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje FSU sborový život města Jihlavy.
|
host ::
RSS.